Co o Flowinu říká master trainer Honza Větrovský

Článek je shrnutí několika postřehu prezentovaných na posledním školení Flowin Basic

...

Když to srovnám s TRX nebo BOSU, tak Flowin má podle mě tři hlavní benefity:

1. Pevná podložka – člověk cvičí na něčem, co je mu přirozené. U balančních pomůcek se často říká, že víc zapojují hluboký stabilizační systém („core“). Ve skutečnosti to není tak úplně pravda. Pokud člověk nemá dostatečně posílené svaly, tělo začne přetěžovat vnější svaly, aby udrželo stabilitu. To může být spíš kontraproduktivní. U Flowinu je pevná podpora pro ruce i nohy, takže pohyb vychází přirozeněji.

2. Lepší kontrola ve skupinových lekcích – jako instruktor můžete jednodušeji korigovat lidi. Když řeknete „pojď jen o jedno nebo dvě písmena dál“, je to jasně měřitelné. Na TRX záleží víc na postavení těla, což může být pro začátečníky složitější a hůř se u toho hlídá přetížení.

3. Možnost pracovat se silou a hlavou – díky pevné podložce můžete víc hrát s intenzitou. Člověk má možnost opravdu zatlačit do podložky a pokud už má pocit, že nemůže, je potřeba zapojit i hlavu – tedy vědomě poslat impuls tělu, aby přidalo. Na TRX nebo BOSU se tahle práce se silou hledá hůř, protože poloha není vždy úplně stabilní a může se mezi sériemi měnit.

Postura a držení těla

Na závěr je důležité zmínit téma postury, tedy správného držení těla.

Postura není jen „narovnat hlavu a ramena“, ale jde o celkové nastavení segmentů těla tak, aby se při pohybu nepřetěžovaly klouby, svaly a šlachy. Správná postura pomáhá tělo využívat efektivně, ať už při cvičení, nebo v běžném životě (zvedání krabice, hrabání listí apod.).

Hlavní myšlenkou Flowinu je tedy nejen samotný cvik, ale i to, že lidi učí pohybové návyky, které pak využijí v každodenních činnostech, aniž by přetěžovali tělo.

Někdy se stane, že u někoho vidíme odchylky v držení těla – například výraznější prohnutí v bedrech nebo naopak plochá záda. Je důležité si uvědomit, že cílem není udělat ze všech lidí „učebnicovou“ páteř. Každý má své nastavení, které může být kompenzováno jinak, a přesto funkčně dobře funguje.

Měli jsme na školení ukázky snímků (MRI apod.), kde lidé s napohled „dokonalou“ posturou měli páteř v nefyziologickém postavení, a naopak ti, kteří vypadali „špatně“, měli reálně páteř v pořádku. Proto je důležité respektovat individuální rozdíly. Neexistuje jedna univerzální norma. Důležité je vést lidi k tomu, aby se učili vnímat své tělo, prodlužovali se, napřimovali a aktivně pracovali, místo aby slepě kopírovali vizuální ideál.

Podsazení pánve

Tradiční pokyn „podsazovat pánev“ už dnes fyzioterapeuti téměř nepoužívají. Vědomé podsazení narušuje přirozenou křivku bederní páteře a často vede k přetěžování zadku a povolování břicha.

Mnohem důležitější než podsadit pánev je napřímit páteř a udržovat ji v přirozeném postavení. To je pro trenéry podstatná informace – měli bychom se odklonit od starých pouček a více pracovat s vědomým napřímením než s podsazením.

Lopatky

Další klíčové téma je postavení lopatek. Je to živá a stále diskutovaná oblast. Správná poloha lopatek je zásadní pro stabilitu a prevenci bolestí, přesto ji mnoho lidí vůbec neřeší.

Lopatky by měly být spíše rozprostřené do šířky a mírně směřovat dolů. Někdy se používá pokyn „stáhni lopatky do zadních kapes kalhot“, ten ale u některých lidí vyvolá nepřirozený pohyb. Lepší je vysvětlit, že dolní úhly lopatek mají lehce směřovat k páteři – ne přehnaně, ale přirozeně.

Správné nastavení lopatek se často přehlíží, protože nejsou „vidět“. Přitom je to zásadní pro funkci ramen, pro prevenci přetížení a bolesti a celkově pro kvalitu pohybu.